Žáci třídy III. B pracují na třetí části svého projektu „Zlínskem po proudu času“. V úterý 27. února 2018 se vydali na exkurzi do vily Tomáše Bati ve Zlíně. Vila byla postavena v r. 1912 a žil v ní Tomáš Baťa se svou ženou Marií a synem Tomíkem. Už když jsme k ní přicházeli, ozvalo se od žáků: „Já jsem si vždy říkal, co to tady je za dům“. Je to škoda, že chodíme často kolem objektů a netušíme, jakou hrály v historii Zlínska roli. Zrovna tak se žáci divili, že k vile patřila velká zahrada. Ta končila až téměř u továrny. Za minulého režimu zde byla postavena silnice. V současné době ve vile sídlí Nadace Tomáše Bati. Žáci se dověděli důležité informace o členech rodiny velkého obuvníka Tomáše Bati. V těchto dnech  si zároveň připomínáme, že zítra tomu bude právě týden, co zemřela manželka Tomíka (syna Tomáše Bati) Sonja Baťová. Provdala se v roce 1946 a manželé spolu měli tři dcery a syna. Právě nejmladší dcera má na starosti i Nadaci Tomáše Bati ve Zlíně. Paní Baťová zemřela ve věku 91 let a je známá zejména tím, že v Torontu založila Baťovo muzeum obuvi, největší na světě.
     Dnešním dnem začínají ve Zlíně také akce v rámci oslav 120 let od narození nevlastního bratra Tomáše Bati – Jana Antonína Bati. Akce se nazývá 11 dnů s Baťou a proběhne ve dnech 27.2. – 9. 3. 2018. Vilu Jana Antonína Bati jsme dnes nenavštívili, ale určitě se k ní také brzy vydáme.
Už příští týden v pátek 9. března budou u ní odhaleny pamětní desky Janu Antonínu Baťovi. Pokud by vás zajímalo, kde se nachází, tak vězte, že jde o vilu Českého rozhlasu pod Městskými lázněmi. Chodíme okolo ní, ale opět málo-kdo zná její historii. Některé věci je lepší nezažít, ale je třeba si je připomínat.
Oba Baťové město Zlín proslavili a vybudovali. Do Zlína se za prací sjížděli lidé ze všech stran. Práce byla sice nelehká, ale výdělky daleko vyšší než kdekoliv jinde.
Žáci třídy III. B budou tyto informace objevovat v rámci svých hodin, ale i dalších zajímavých exkurzí. Pátrají i doma po „svých kořenech“. Některé prezentace jsou velmi zajímavé a motivují další žáky k „pátrání“. To je sice nelehké, pamětníků ubývá. O to větší radost mají ti žáci, kteří něco zajímavého objeví.

Mgr. Libuše Přílučíková, tř. učitelka třídy III. B

Odhalit padělek proslulého obrazu může být oříšek i pro ostřílené profesionály. Žákům V.A se takový kousek podařil hned po krátkém zaškolení v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Ujasnili si totiž, že detektivky vůbec nejsou obyčejné knížky.
Pokud dobře čteme, najdeme spoustu informací, které možná zprvu s případem zdánlivě nijak nesouvisí, nicméně právě tyto informace jsou na konci často těmi klíčovými, jež rozlousknou celé vyšetřování. Kromě vyšetřování záhad se v nich ale můžeme i mnohému přiučit.
Definovali jsme si vlastnosti dokonalého detektiva a perfektního policisty, kterými se minimálně každý kluk ze třídy alespoň někdy toužil stát. Zjistili jsme, že znalosti a dovednosti v podstatě z každého předmětu, který ve škole máme, bychom v těchto profesích upotřebili. Prozkoumali jsme různé metody a možnosti, které odborníci při vyšetřování mají, a nahlédli tak alespoň trochu do daktyloskopie, trasologie, rozborů DNA, grafologie a dalších věd.
A protože jsme byli v knihovně, byli nám také představeni nejznámější literární detektivové, a to včetně těch, kteří se vyskytují v detektivkách pro děti, z nichž některé už dobře známe.
Na závěr jsme ještě vyřešili několik případů a vydali se zpět do školy. Že to nebylo naše poslední setkání s tímto literárním žánrem, je více než jasné.

V.A a Eliška Kořenková

V úterý 13. února naši školu navštívil Mgr. Tošenovský z Českého svazu na ochranu netopýrů. Nejprve si žáci třídy III. B vyzkoušeli stát se vědeckými odborníky na netopýry. Právě tato třída spolupracuje s panem Tošenovským již třetím rokem a naše škola díky této spolupráci v loňském roce obdržela certifikát „Náš soused  netopýr“. Se stejnojmenným výukovým programem se seznamují i další žáci nejen naší školy.
Netopýři jsou zákonem chráněni živočichové, proto by všichni měli znát informace o jejich životě a vědět, kam se obrátit v případě, že někde na živého netopýra narazíme. Pokud je zraněný, dáme ho do papírové krabice s víkem, chytáme ho nejlépe přes utěrku a zavoláme do Ornitologické stanice v Přerově. Právě ta je partnerskou organizací Českého svazu na ochranu netopýrů. A co všechno zajímá odborníky? Samozřejmě jejich délka, barva srsti, pohlaví. Přiřadit netopýra k druhu je těžké i pro odborníky. V dnešní době jim pomáhá netopýří DNA. V současné době je na území ČR cca 27 druhů netopýrů, ale tento počet se může změnit. Dále se vědci zajímají o jeho stáří a zdravotní stav. Evidují také počty různých druhů netopýrů na našem území. V přírodě je vyhledávají pomocí ultrazvukových detektorů.
Žáci třídy III. B si společně zopakovali všechny informace, zahráli si na mladé vědátory, vyzkoušeli si vyhledávání pomocí těchto ultrazvukových detektorů. Nejvíce se jim samozřejmě líbili živí netopýři. Tentokrát to byla samička netopýra rezavého. Ta se po uzdravení může vrátit zpět do přírody. Dále dva zástupci netopýra nejmenšího. Tento druh se vejde do ořechové skořápky. V letošním roce se pan Tošenovský stará o největší počet handicapovaných netopýrů.
Noví žáci si vyzkoušeli skládání budky pro netopýry. Ty naše loňské visí na stromech zlínského parku a v jedné z nich už netopýři sídlí. Na konci roku se vydáme společně zkontrolovat další budky. Už nyní se těšíme na další hezkou spolupráci. Pan Tošenovský navštívil s výukovým programem i žáky třídy I. B s paní učitelkou Assmannovou, III. A s paní učitelkou Hoferkovou a II. C s paní učitelkou Hrdlíkovou. Netopýři všechny žáky nadchli. Doufáme, že žáci budou k přírodě pozornější a získané informace využijí ve škole i v reálném životě.

                                                                                                                                  Mgr. Libuše Přílučíková, tř. učitelka III. B

Žáci 1.-5. ročníku ZŠ Zlín-Malenovice, tř. Svobody, se probojovali přes okresní kolo přeboru škol do krajského kola.
V sobotu 10. února 2018 se hrálo krajské kolo přeboru škol ve Zlíně. V uvedené kategorii naši žáci obsadili s velkým bodovým náskokem 1. místo a probojovali se do Přeboru škol České republiky.

     Školu reprezentovali: Viktor Šimek, Michal Černý, Vojtěch Hobza, Adam Samohýl, Richard Hobza a Daniel Mičutka.

     Dosažené výsledky jednotlivců:
1) Viktor Šimek získal 6,5 bodu z možných 7 partií
2) Michal Černý  6 bodů ze 7 možných
3) Vojtěch Hobza 1 bod ze 2 možných
4) Adam Samohýl 7 bodů ze 7 možných
5)  Richard Hobza 4 body z 5 možných
6) Daniel Mičutka náhradník.

Josef Tomek
vedoucí a trenér

Ve středu 7.2. se sešli zástupci tříd druhého stupně, aby změřili síly hned ve dvou oblastech – v recitaci a v mluvním projevu.
Do soutěže v mluvním projevu se zapojilo 15 žáků. Po krátké přípravě předvedli divákům a čtyřčlenné porotě, jak zvládnou plynule a smysluplně hovořit o zadaném tématu. Popis pohádkové postavy, nejlepšího kamaráda či Vánoc u nich doma – i taková témata na žáky čekala. Někteří dostali možnost ještě více popustit uzdu své fantazie a představovali si  sebe jako prince, učitele, rodiče nebo toho, kdo má možnost převychovat děti. Všichni se svého úkolu zhostili, jak nejlépe mohli.
Ti nejlepší byli po zásluze oceněni:
                           1. kategorie (6.+7. ročník)                              2. kategorie (8.+9. ročník)
          1. místo Barbora Válková (VII.A)                                            Hana Škarpová (VIII.A)
          2. místo Barbora Novotná (VII.A)                                          Jan Mašláň (VIII.B)
          3. místo Andrea Lutonská (VI.A)                                           Jana Srovnalová (IX.A)
                                                                        
V recitační soutěži předvedli žáci svoji interpretaci nejen různých básní, ale také prozaického textu. Nejlepší z obou kategorií budou naši školu reprezentovat v okrskovém kole recitační soutěže.
                          1. kategorie (6.+7. ročník)                              2. kategorie (8.+9. ročník)
         1. místo Klára Večeřová (VII.A)                                            Lucie Dirbáková (VIII.B)
         2. místo Kristýna Šidlíková (VI.C)                                          Daniela Kapustová (IX.A)
         3. místo Adéla Karlíková (VI.A)                                              Bára Bednaříková (IX.A)
                         Eliška Přikrylová (VII.A)

Děkujeme všem soutěžícím za účast a v neposlední řadě patří poděkování také vyučujícím, které celou soutěž zorganizovaly.

E. Kořenková

Jako každý rok jsme se i letos vydali v únoru s Adamem Lelkem do exotických dálek. Že nevíte, kdo to je? Adam je fotograf, cestovatel a hlavně zakladatel projektu Planeta Země 3000. Zážitky ze svých expedic tak každoročně zprostředkovává desetitisícům žáků a pedagogů.

Dnes jsme se s ním vydali do Brazílie. Měli jsme tak možnost poznat dvě tváře města Rio de Janeiro, tu moderní se svými symboly, ale také temná zákoutí brazilských favel. Už víme, že s otrokářskou historií je spojeno město Salvador da Bahia, v němž tanečníci při rituálním tanci upadají do tranzu. Adam samozřejmě nevynechal Amazonii, největší komplex deštného lesa na světě. S napětím jsme sledovali jeho setkání s anakondou, seznámili jsme se i s dalšími obyvateli této oblasti – sklípkany, kolibříky, tukany, lenochoda tříprstého, kajmany, opice. V největší vnitrozemské bažině na světě, v Pantanalu, jsme mohli vidět elegantní jaguáry, kteří takřka splývají s okolní krajinou. Adam navštívil i podzemí, spolu s ním jsme se ponořili do 80 m hlubokého jezera na dně krasové jeskyně. Na závěr jsme se dostali až k Indiánům, poznali jsme život těchto lidí v souladu s přírodou, jejich kulturu, zvyky a navštívili jsme také školu.

Už nyní se těšíme na příští rok, čeká nás cesta do Asie, přesněji do Myanmaru.

Zapsala Mgr. Gabriela Pippalová